Rubrika: Sirény&Moje příběhy

Určitě mnozí z nás udělali teď ke konci roku nějaké vnitřní rozhodnutí. Anebo ne zrovna ke konci roku, prostě kdykoliv, třeba ho teprve uděláte.

A tak bych vám chtěla říct jedno. Bude to znít trochu depresivně. Ale má to silver lining, slibuju:

To rozhodnutí je teprve první krok. Moc důležitý krok! Ale je to zatím jen takové ,,udání trendu.“

Dřívě či později (někdy to může přijít překvapivě brzy a někdy překvapivě pozdě) přijde zkouška, která má prověřit, jestli to s tou změnou myslíme fakt vážně. Moje paní terapeutka tomu říká ,,nabídky“. Něco jako: ,,Chceš to změnit? Tak pojď mi!“

Pokračovat ve čtení „Rozhodnutí ke změně a následné nabídky“

Jenom pár lidí v mém okolí doposud vědělo,  že jsme se s M. na začátku srpna přestěhovali z Londýna do Prahy. K tomuto rozhodnutí trvalo dospět měsíce a měsíce.  (Článek, který tak nějak rekapituloval mojí zkušenost s Londýnem, si můžete přečíst tady.) Diskuze byly těžké, komplexní a emocionální. Ale oba dva jsme se rozhodli, že je Praha teď pro nás a pro to co teď chceme zažívat, lepší. Takže jsme započali náročný stěhovací proces a hurá hurá – dostali se do Česka! Pokračovat ve čtení „Prvních 7 týdnů v Praze“

Žila jsem zatím jenom ve dvou městech – v Londýně a v Praze. Nic jiného neznám, neumím. Ale tahle dvě hlavní města jsou moje srdcovky. A měla jsem štěstí, že jsem v obou mohla zažít jaké to je být ,,young professional“ a dostat tak docela dobrou představu o tom, jak se existuje mladému dospělému člověku, který se snaží žít uspokojující profesní a osobní život. A právě svojí zkušenost s Londýnem bych s vámi dnes chtěla sdílet. Protože, co si budeme povídat…bylo to intenzivní.

Pokračovat ve čtení „Co mi Londýn dal a vzal?“

Už je to relativně dlouho, co jsem naposledy něco publikovala. Ale měla jsem dobrý důvod. Začátek roku byl pro mě docela náročný, protože jsem musela vyřizovat nějaké praktické záležitosti, které pro mě byly psychicky náročné. A potom nastalo, řeknu vám, opravdu strašně zvláštní období. Období soustředěné, intenzivní transformace. Nic takového jsem ještě nezažila – a proto bych se chtěla o svůj zážitek s vámi podělit.

Pokračovat ve čtení „Poslední týdny aneb Moje velká životní transformace“

Před nějakou dobou jsem znávala jednoho člověka, říkejme mu třeba William. William je sexy jméno.
William byl klukem/mužem, který byl neskutečně oblíbený. Ve všech kruzích, mezi všemi národnostmi, lidi ho měli rádi a když se jejich cesty rozběhly do jiných směrů, pořád to byl ten člověk, na kterého ostatní rádi vzpomínali, kterému popřáli k narozeninám, ohledně jehož existence měli v kapse připravenou řadu povídek a historek. William byl prostě legenda.

Pokračovat ve čtení „Pokora – ta NEJDŮLEŽITĚJŠÍ lekce, kterou jsem ohledně ní dostala!“