Pokora – ta NEJDŮLEŽITĚJŠÍ lekce, kterou jsem ohledně ní dostala!

Před nějakou dobou jsem znávala jednoho člověka, říkejme mu třeba William. William je sexy jméno.
William byl klukem/mužem, který byl neskutečně oblíbený. Ve všech kruzích, mezi všemi národnostmi, lidi ho měli rádi a když se jejich cesty rozběhly do jiných směrů, pořád to byl ten člověk, na kterého ostatní rádi vzpomínali, kterému popřáli k narozeninám, ohledně jehož existence měli v kapse připravenou řadu povídek a historek. William byl prostě legenda.

Jak on to krucinál dělá?

Tak jsem si říkala, co to na tom Williamovi je, že z něj sálá něco tak hřejivého, proč chtějí lidé být kolem něj, proč o něm chtějí vědět víc. A ne jen tak povrchně, jako jak se má a co práce, oni o něj fakt projevovali hluboký, upřímný zájem.
A pak jsem na to přišla. William byl jiný v jedné věci. On měl prostě pokoru vůči ostatním lidem. Absolutní pokoru.
Když jsem se ho zeptala jak to dělá, šibalsky se usmál a řekl mi tyhle dvě úplně jednoduché, skoro až banálně znějící věty, které mi ale už navždycky změnily moje vnímání ostatních lidí:

Každý člověk, kterého v životě poznáš, ví něco, co ty nevíš.
Každý člověk, kterého v životě poznáš, umí něco, co ty neumíš (nebo to umí LÉPE).

On byl nahoře a všichni s ním

Proto se William nikdy nevyvyšoval. Nevidĕl v tom prostĕ žádný smysl. Mimochodem, William byl na vrcholu svojí kariéry, byl nekřesťansky bohatý, zažil ve svých třiceti-něco neskutečně zajímavý život plný dobrodružství, nad kterými mi zůstávala hlava stát. Procestoval celý svět a poznal snad všechno a všechny, co poznat jde. Holky ho žraly. Jeho život byl téměř ve všech směrech ,,at its peak“. Někdo by řekl, že by si klidně mohl hrát na kytáru. Ale William neměl potřebu shazovat nikoho dolů. Protože z jeho pohledu byl on sám nahoře a všichni s ním.

Takže, když přijdu do kontaktu s někým novým (nebo starým) – v jakékoli fázi úspěchu nebo neúspěchu, ať už se mi daří nebo se mi nedaří, tak si na Williama vzpomenu a řeknu si:

Každý člověk, kterého v životě poznáš, ví něco, co ty nevíš.
Každý člověk, kterého v životě poznáš, umí něco, co ty neumíš (nebo to umí LÉPE).

S tímhle přístupem si možná začneme uvědomovat, jak důležité je se o sebe SKUTEČNĚ zajímat. Ne na instastories. Zajímat se do hloubky. A jak důležité je uvědomit si, že nikdo není lepší, nikdo horší, nikdo zajímavější, a jeden nemá hodnotnější práci než druhý. Plujeme všichni na stejné lodi. Já, ty, vy, i Majdalenka Apolenka s Veronikou. A William.

2 odpovědi na “Pokora – ta NEJDŮLEŽITĚJŠÍ lekce, kterou jsem ohledně ní dostala!”

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *