Hovím si takhle v pražském bytě kde jsem vyrůstala, do uší mi řve naše korela a na předsíni slyším milované (leč rozmazlené) kocoury Joeyho a Chandlera, jak se rvou seč jim síly stačí. Za mnou je můj druhý nejnáročnější rok v životě (na prvním místě pořád ,,vítězí“ 2015). Ale lehká jízda to nebyla asi pro nikoho. Rok to byl těžký, ale nesmírně důležitý. A tak se chystám ke svému parádnímu každoročnímu rituálku.
Pokračovat ve čtení „Zabilancujme si na konec roku – Pojďme uzavřít 2020 v radosti!“
Před nějakou dobou jsem znávala jednoho člověka, říkejme mu třeba William. William je sexy jméno.
William byl klukem/mužem, který byl neskutečně oblíbený. Ve všech kruzích, mezi všemi národnostmi, lidi ho měli rádi a když se jejich cesty rozběhly do jiných směrů, pořád to byl ten člověk, na kterého ostatní rádi vzpomínali, kterému popřáli k narozeninám, ohledně jehož existence měli v kapse připravenou řadu povídek a historek. William byl prostě legenda.
Pokračovat ve čtení „Pokora – ta NEJDŮLEŽITĚJŠÍ lekce, kterou jsem ohledně ní dostala!“
