Moje pocity ohledně Vánoc byly vždycky docela komplikované. Zatímco si všichni jeli na vlně šílené radosti a roztomilosti, pro mě to byl většinou těžký čas, při kterém jsem mimo jiné cítila obrovskou melancholii – a já melancholii prostě neumím.
Tento rok ale vnímám jinak. Že možná můžu změnit svůj pohled na Vánoce, dát jim jiný framing, a že to možná je ok. Že to tak můžu mít klidně každý rok. Nemusím se srovnávat s ostatními, přece jen, každý máme jiný příběh, každý věci prožíváme po svém. A když k mým předchozím, už tak komplexním pocitům, přidám tento rok, který byl…řekněme…bohatý na smutné zážitky…tak si prostě dovolím tomu všemu dát nový koncept.
Takže moje Vánoce a konec roku budou o…hloubce. A o smutku. O hloubce smutku. O hloubce smutku nad odchodem lidí, ke kterým jsem měla zásadní vztah – i těch, se kterými jsme se potkávali spíš na povrchu, ale i tak na můj život měli krásný vliv. O hloubce smutku nad všemi těmi Agátami, které se musely procesem tohoto života rozpadnout. Aby se zrodilo něco nového. O hloubce reflektování mého života, mých starostí i radostí, a toho, kam chci dál jít, ve všech směrech. O hloubce přiznání si kdo a co už se mnou není v souladu, jaké hodnoty se mnou už nerezonují, a chci je nechat jít. O hloubce prozření, že některá láska mohla být mnohem hlubší, než jsem kdy věděla. O hloubce uvědomení, že se někteří lidé nezmění, a že musím šetřit svoji energii hlavně na to, kde opravdu pomoct můžu. O hloubce mého růstu. O výrazném prohloubení mého vztahu k některým lidem. O výrazném snížení hloubky vztahů k některým lidem. O hloubce mého dětského já. O hloubce reflektivity mých talentů, zájmů, potenciálu. O hloubce lásky k některým mým aktivitám, které třeba ani nemusí dávat ostatním smysl. O hloubce unapologetic autenticity, kterou jsem v sobě objevila, a kterou už nechci nechat jít. O hloubce mých náročných procesů a úkolů. O hloubce rozhodnutí, kam chci jít, a kam už nikdy, nikdy, nikdy, jít nechci.
O tom to letos bude.
S láskou,
A.
PS: Přidávám svoji oblíbenou ,,zimní“ píseň, která náladou vystihuje to, co jsem tady napsala.
https://www.youtube.com/watch?v=EXLgZZE072g&list=RDEXLgZZE072g&start_radio=1
Krásný článek, i když melancholický, ale stejně jako v mlze na blatech, i v tomhle je pro mě krása.
Je moc hezký sledovat tvůj vnitřní svět a jsem ráda, že můžu být součástí toho vnějšího. Vždycky, navždycky a s láskou.
Děkuju děkuju děkuju ♥