Dnes bych chtěla nakousnout téma, které je kontroverzní co svět světem stojí. Nicméně tento blog je na spiritualitě založený, takže není překvápko, když se pověnujeme tématu ,,Bůh.” Mluvím o prostém vztahu k Bohu v té nejčistší formě.
Spousta lidí si ho představí jako vousatého přísného muže na obláčku, který se na nás svrchu zamračeně kouká a za každý hřích nás pěkně prožene. Takového Boha je třeba se bát, no ne? Co když bychom, nedej Bože (ano, vím, špatná volba slov), udělali nějakou CHYBU?
Řeknu vám úplně upřímně, že já Boha vnímám jinak. Jako Lásku. Jako Pravdu. Pro mě platí následující rovnice:
Bůh=Láska=Pravda
Cihlička po cihličce
Ale cestičku k němu jsem si musela hledat hodně dlouho, jako bych si v určitý moment v životě řekla, že ten dům (=moje představa o Bohu), který mi lidé v mém okolí stavěli, není tak úplně můj. A začala jsem cihličku po cihličce ten dům rozebírat – jestliže jsem s nějakou cihličkou vnitřně rezonovala, nechala jsem ji na místě, pokud ne, vyměnila jsem ji za jinou. Tak nějak tuším, že to bude celoživotní proces! A to nejenom ohledně Boha, ale i všech aspektů mého života, všech názorů a přesvědčení. To bude ještě švandy!
Podle mě je vize striktního soudícího rozčileného Boha prostě zastaralá, nepravdivá a nehodlám se jí řídit, protože pro mě nefunguje. Co pro mě ale funguje, je představa, že Bůh je láska, pravda, a mocná síla, která při nás stojí v každém okamžiku. Je kolem nás, je v nás, je všudypřítomná.
Naše přesvědčení o Andělích už jsme prozkoumali, tak dnes bychom se mohli vrhnout na Boha. Trošku to otestovat.
Může totiž existovat i alternativní vize Boha – můžeme ho vidět jako kamaráda, jako květinu, jako světlo, jako hory! Je tady tolik možností, a to je překrásné!
Jak na to?
Prozkoumat svoje vzorce můžete např. těmito základními otázkami:
-co ti říkali o Bohu doma?
-jak si Boha vizuálně a charakterově představuješ?
-máš z Boha strach?
-jak ti v životě pomohlo, že jsi viděl/a Boha tímto způsobem? Máš pocit, že tě to nějakým způsobem negativně či pozitivně ovlivňovalo?
-cítíš, že to je tvoje pravda a že takhle Boha opravdu ve svém srdci vnímáš?
-je možnost ho vidět úplně jinak?
-jak si myslíš, že by se potom tvůj život změnil?
Pojďme experimentovat!
Buďte absolutně superupřímní ve vašich odpovědích. Je to jen pro vás, NIKDO vás za to soudit nebude. Nic není špatně, a nic není správně. Všechny odpovědi jsou ok! Prozkoumávejte svoje hluboce zakořeněné vzorce a otestujte je svým vlastním srdcem. Vyzvěte je na experiment.
Pokud vám vaše verze Boha prospívá a máte pocit, že je pro vás pravdivá a váš život je díky ní lepší a jste lepším člověkem, je to super, a jen tak dále! Parádička parádní!!!! Pokud ne, hrajte si se svou vizí. A třeba z toho experimentu vzejde něco nového, uvidíte. Třeba na Boha najednou nahlédnete jinak a vytvoříte si k němu fungl nový, pro vás i váš svět prospěšnější vztah.
Pokud se na to cítíte, budu moc ráda, když napíšete (klidně úplně anonymně, do kolonky jméno zadejte třeba ,,Panda červená”), jak to máte s Bohem vy. Jak ho vnímáte, jaký s ním máte vztah vy? Opravdu mě to zajímá!
S láskou,
A.
PS: V tuhle chvíli jsem ,,odložila” svůj ,,blogový instagram”, protože jsem vlastně moc nevěděla, co tam mám dávat. A tak jsem tento blog propojila s mým osobním instagramovým profilem, kam přispívám docela často, sdílím tam svůj anglicko-česko-belgický život a věci, které mě zaujaly a které bych doporučila. Tak pokud máte zájem, můžete mě sledovat 🙂 . Skrze postranní panel se na něj dostanete. A teď už, s Pánem Bohem!
Já to mám s Bohem stručně tak: Většinou na něj vůbec nemyslím, hlavně když je mi fajn, bezproblémově. Až když je mi hůř a někdy vyloženě mizerně, tak si ho tak nějak „povolám“, pomyslím na něj a na konci té štrapáce mu poděkuju… beze slov, prostě tak nějak cítím, že u mě byl, abych na ty svoje problémy nebyla úplně sama.
To je moc hezke, dekuju za sdileni. Libi se mi ze mu i podekujes, to je fajn navyk. 🙂
Mne hrozne pomohlo prave to, ze Buh muze byt jako ja. Muzu se s nim bavit “normalne”, on mi vzdycky bude odpovidat takovym zpusobem, jakym je pro me nejprirozenejsi. Ze Buh neni tam venku, je ve mne, komunikuje se mnou tak, aby to pro me bylo co nejnormalnejsi. Vlastne ho nemusim hledat, je tady.
A taky to, ze Buh neni v rozporu s vecmi, ve ktere verim. Ze napriklad Buh a veda nejdou proti sobe, naopak, vzdyt prece Buh nam dal i tu vedu…
Na Bohu je uzasne, ze ma tak siroky zaber. Ze muze byt presne takovy, jaky chceme a co nam sedi. Buh je muj kamos a radce a nekdo, s kym muzu krasne jit celym zivotem. Je to fajn ho mit.
To je nadherne popsano! Presne tak to vidim i ja, ze s nim muzu mluvit uplne normalne, jako s pritelem. A nejde proti takovym vecem jako je veda, jak rikas ty, stejne tak nejde i proti humoru, vzdyt on ten humor vlastne stvoril! 🙂
Děkuju moc! Moc pomohlo! Zajímavé si zodpovědět všechny otázky a najít si vlastní odpovědi. 🙂 Díky za tuto možnost!
Děkuju mockrát za zpětnou vazbu, jsem opravdu ráda jestli tě to nějakým způsobem posunulo. 🙂 Děkuju!
Ahoj Agato, uprimne zasnu jaká se z Tebe stala osobnost od doby co jsme spolu stali na jednom jevišti!😉Gratuluju a fandím ti😊
Ohledně Boha mám stejnou rovnici jako ty. Také je to pro mě milující otec. Když se ptáme, Bůh odpovědi dává. Ne hned, ale až přijde ten správný okamžik, musíme být trpěliví. Zažila jsem to mockrát. A také je dobré se ptát co od nás bůh žádá, jaká je jeho vůle a snažit se být s ní v souladu, protože to je pravé štěstí. Panna Maria prý řekla, že kdybychom věděli jak moc nás Bůh miluje, plakali bychom radostí.
Přeji Ti hodně Božího požehnání.
Ahoj Majdo, moc zdravím do Máje! Jak ráda na tohle období vzpomínám :-). Ani nevíš, jak mě tvůj komentář potěšil. Děkuju za podporu i za popis toho, kdo pro tebe Bůh je. Přeju ti také hodně Božího požehnání!